Sobota, 22 ledna, 2022

How Visiting Museums Through 2020 Went: Is it Safe?

Doing business like this takes much more...

A Florist from Downtown Minneapolis Creates Art with Bouquets

Doing business like this takes much more...

This Photographer Took Photos During the Californian Fires

Doing business like this takes much more...

Vkladní knížky i první bankomat? Nabídka bank před revolucí

Pro ŽenyVkladní knížky i první bankomat? Nabídka bank před revolucí

Vkladní knížky i první bankomat. Co nabízeli banky před revolucí?

Jak fungovalo spoření před listopadem ’89? Jaké druhy půjček banky poskytovaly? A existovaly bankomaty?

Přirozená konkurence mezi finančními subjekty se dnes považuje za důležitou součást bankovního sektoru. Banky se předhánějí v nabízení nových či výhodnějších produktů, aby dokázali oslovit co nejvíce zákazníků. Tento princip fungování trhuvšak v našich podmínkách vznikal postupně, až když se na území Československa definitivně skončila éra komunistického režimu.

Bankovka v hodnotě 1000 Kčs z roku 1985 (zdroj: NBS)
Za dob socialismu o všech důležitých věcech, bankovnictví nevyjímaje, rozhodovalo vedení vládnoucí Komunistické strany Československa. Ani jen samotný vznik bankovní instituce nebyl vůbec jednoduchý. Nebylo možné, aby se o vznik bankovního subjektu pokoušel někdo jiný než státní organizace. „V podstatě na to ani nebyl důvod. Stát svými bankami pokrýval všechno a samozřejmě zakazoval vznik konkurence, „říká Ivan Šramko, bývalý guvernér Národní banky Slovenska.

I banka se musela řídit pětiletku

Hlavní slovo měla Státní banka československá. Vznikla v roce 1950, byla monopolním bankou a vykonávala tedy funkci monopolní banky, přičemž měla tak funkci emisního ústavu, jakož i funkci centrální komerčního úvěrové instituce. Jejím úkolem bylo vydávat bankovky, poskytovat úvěry hospodářským a obchodním podnikům, zajišťovat zúčtovací a platební styk, řídit a kontrolovat devizovou politiku. Jelikož představovala centralistický peněžní ústav, řídila se také principy, které zavedla vládnoucí strana.

Pro potřeby běžných lidí vznikla Slovenská státní spořitelna. Ta realizovala vkladovou činnost, běžné účty a také účelové formy spoření. Šlo však jen o několik služeb a produktů, které navíc nebyly mezi lidmi rozšířené.

„Na standardní účet, jak ho známe dnes, v podstatě nebyl důvod. Před listopadem ’89 jsme měli v Československu hotovostní ekonomiku, čili téměř vše se řešilo jen hotovostními penězi. Plat dostával člověk v hotovosti a stejně se řešilo i placení účtů, „pokračuje Ivan Šramko.

V 70. letech banka přinesla novinku v podobě sporožirových účtů. Ty později sloužily jako nástroj bezhotovostního spoření a placení. Obyvatelé prostřednictvím nich mohli platit inkaso, nájemné za byty, poplatky za telefon, pojistné či jiné poplatky.

Nízké úroky úvěrů, ale i na vkladních knížkách

Ani samotné spoření neexistovalo ve formě, kterou známe dnes. Spořící účty nefungovaly z několika důvodů. Lidé neradi svěřovali své ušetřené peníze bankám, ale zároveň často prostě neměli z čeho spořit. Na vině byly nízké platy. Průměrná hrubá mzda v Československu byla v roce 1989 3 142 Kčs. Mimořádně populární však byla známá vkladní knížka, jejíž historie sahá ještě do 19. století. Na vkladní knížky si lidé odkládali a spořili peníze a takto si vytvářeli finanční rezervu.

Absence většího množství produktů přetrvávala i u úvěrů či půjček. Banky zaměřovali své nabídky zejména na mladé lidi. Existovaly Novomanželský půjčky, které mohly mladým párům pomoci například při koupi či zařízení bytu. V socialistickém Československu se poskytovaly do výšky 30 tisíc korun, později to bylo 50 tisíc. Úrok byl při těchto produktech na velmi nízké úrovni s dlouholetou splatností. Novomanželský půjčky byly v 90. letech zrušeny, avšak v roce 2019 se vrátili.

Úvěrové nabídky se před rokem 1989 rozbíhaly jen velmi pomalu. To, jak výrazně stoupl počet úvěrů, které si lidé berou v bankách, vyjadřují statistiky. Zatímco v roce 1990 činil objem úvěrů částku 191 milionů eur, v roce 2018 to bylo více než 40 miliard eur.

Vláda, respektive Státní banka československá měla před Něžnou revolucí pod palcem i řízení a výši úroků, které nabízela při půjčkách. „Na jedné straně to byly sice nízké úroky u úvěrů a půjček, ale stejně nízko se zúročovali i vklady na zmíněné vkladní knížky, šlo o 2 – 3%, „vysvětluje Ivan Šramko.

Check out our other content

Check out other tags:

Most Popular Articles